Jak jsme se vydali objevovat Korsiku
Korsika byla naše volba pro nedávnou návštěvu tohoto čtvrtého největšího středomořského ostrova, který společně se Sardínií, patří mezi perly středomoří. Na začátku prozradíme, že volba byla správná. Velké zážitky splnily naše očekávání.
Korsika, to nejsou jen krásné pláže, moře a Napoleon Bonaparte všude kam se člověk podívá. Velkou část ostrova pokrývají dech beroucí hory.
Ze severu na západ
V Bastii po příletu můžete využít různých autopůjčoven (ostatně jako v jiných městech) a půjčit si společníka, kterého zde skutečně budete potřebovat.
Naše první kroky vedly z přístavního města Bastia na západ do Ajaccia, jenž je hlavní město Korsiky a rodné město Napoleona. V Bastii nás překvapila čtyřproudá rychlostní silnice, kde se můžete prohánět rychlostí podobné té jako na našich dálnicích. Po přibližně 20 km rychlá jízda rychle končí a my se vydáváme do středu Korsiky, tam míjíme univerzitní město Corte, které na naši prohlídku bude ještě pár dní čekat.
Jelikož v době příjezdu nebylo na Korsice vlídné počasí, dostali jsme se brzy do bouřky. Místní řidiči v noci a v bouřce téměř nezpomalují a tak se stáváte, jako ostatní turisti, brzdou provozu. V případě, že uvidíte pomalu jedoucí auto se značkou 2A nebo 2B, můžete si být jisti, že se jedná o vozidlo z autopůjčovny. Příjezd na hotel byl naplánován na 23 hodinu. Přibližně 8 kilometrů před naším hotelem jsme se vydali na čtyřkilometrové stoupání a následně čtyř kilometrové klesání. A zážitek to byl obrovský. Na úzké silničce osvětlil blesk propast zející těsně vedle našeho vozu, neuvěřitelná scenérie.
Západní pobřeží
Po probuzení jsme byli přivítáni slunným počasím s krásným výhledem na moře a hory. Počasí se umoudřilo, přeci jen byla polovina června a počet deštivých dní je zde poměrně malý.
Ráno jsme se rozhodli pro prohlídku západního pobřeží. Na úzkých silničkách plných zatáček jsme potkali jen pár turistů a v oblastech nad 1500 metrů nad mořem je Božský klid. Cestou potkáte prasata, která se pohybují i po silnici nebo u silnice přímo odpočívají. Když se k nim přiblížíte, jen se na vás podívají a pokračují ve své činnosti.
Kousek od města Bastellica se nachází nejvyšší vodopád na ostrově, který byste neměli minout. Nazývá se „Nevěstin závoj“ Cascade Du Voile De La Mariée.
Ajaccio
Jak již bylo řečeno, Ajaccio je hlavní město ostrova a stojí za to jej navštívit. Napoleona vidíte na každém rohu, ať se jedná o památníky nebo jen názvy obchodů, butiků apod. Maison Bonaparte stojí na náměstí Place Leticia. Nádherné pláže lemují prakticky celou západní stranu města a je na ně úžasný pohled.
Jih a východ
Po strávených několika dnech na západním pobřeží, kde jsou spíše kamenité pláže a moře bylo trochu rozbouřené, se vydáváme na prohlídku Prehistorického sídliště Filitosa, města Sarténe, Porto Vecchio a projíždíme pohoří Col de Bavela.
Sarténe je nejkorsičtější město korsiky a hlavní město krevní msty. Každý rok se zde vydává jeden „Catenacciu“ na poněkud hrůzostrašně vypadající kajícnou cestu městem. Catenacciu je spoutaný řetězy a je o něj velký zájem, na některé zájemce se po celý život ani nedostane řada.
Jídlo a pití
Cestou se stavujeme v malé vesničce na večeři. Tradiční jídla Korsiky jsou velmi dobrá. Místní šunka a jehněčí jsou skutečně lahodné. Na Korsice využívají Macchie, (které jsou zdrojem bylinek jako rozmarýn, tymián, máta…), ale i kaštanovníky – v kuchyni nacházejí všestranné využití. Ve většině restaurací dostanete na výběr z menu, které nabízí výběr ze 4-5 chodů. Vždy dostanete i bagetu, a ta lze použít takřka k čemukoliv. Tradičním nápojem je samozřejmě víno, které dostáváte zpravidla s lahví vody.
Corte a východní pobřeží
Corte je univerzitní město ležící ve středu Korsiky s jasnou dominantou Citadely stojící na 100 m vysoké skále. Nedaleko Corte teče ledovcová průzračná říčka Restonica, okolo níž se v určitých oblastech vyskytují kempy pro turisty směřující spíše pro zdolávání hor. V Restonice, ikdyž je skutečně ledová, je příjemné osvěžení v horkých dnech. Měli byste být ovšem otužilí.
Na východním pobřeží jsou dlouhé písčité pláže a moře zde bylo o poznání klidnější než na západě. Na východě pak máte i rychlé spojení do města Bastia, kde (ostatně jako po celé Korsice) jsou zajímavé domy s opadanou omítkou. Ty ovšem utvářejí nezapomenutelný výraz Korsiky a k tomuto ostrovu jednoznačně patří.
Korsika – svérázný ostrov
Korsičané jsou velmi hrdí lidé. Anglicky se domluvíte pouze někde a rozhodně nebývá pravidlem, že každý na recepci nebo ve větší restauraci anglicky mluví. Zpravidla zavolají kolegu, který se s vámi pak domluví. Proto doporučujeme naučit se pár francouzský slovíček, které budete potřebovat.
Místní obyvatelé se také příliš nehlásí k Francii, pod kterou patří a tak názvy měst mají častokrát dva názvy – ve Francouzštině a v Korsičtině. Rozstřílené značky pak dávají najevo „boj proti Francii“.
Z Korsiky jsme byli uchváceni. Krásné moře, hory, přesuny z 0 m nad mořem do výšek okolo dvou tisíc, zdolávání serpentin, kamenité domy, zvěř, místní delikatesy… Dva týdny jsou minimum na první návštěvu, kdy zdaleka nestihnete projet vše a spoustu toho vám zbyde na další návštěvu, na kterou už netrpělivě čekáte.